Děkuji,že se někdo konečně zmínil o strastech cestování.Bydlíme na horách a pokud nám "onemocní" auto,tak mám prostě smůlu.S naším kočárkem (rozkol 84cm) nemám vůbec šanci se dostat do "zájezdového " autobusu.O ochotě spolucestujících zvedat těžký kočár s dvěma dětmi se nebudu ani zmiňovat,je to stejné jako s jedním-také oslovuji raději muže od 15-25 let.Neodmítnou nikdy.
Takže cesta autobusem do města (děkuji,že nemáme metro) je pro mě dostatečně vysilující a stresující-pokud mám to štěstí a od autobusu se vůbec dostanu.
A ještě bych se ráda zmínila o tom,že v "zájezdových" autobusem není prostor pro kočárky,tudíž balancuji jedním kolečkem ve vzduchu a dvěma v uličce,při jízdě musím udržet sebe i kočár s dětmi.
Další kapitolou je přístup na úřady a do obchodů.
Co se týká rodin s dvoja vícečaty,můžu říct,že nejlepší období pro cestování nastvává ve chvíli,kdy dítě samo a pevně chodí a dokonce se naučí poslouchat...což je opravdu nadlouho :-)))
Předchozí