A jinak, pro úplnost vkládám oficiální doporučení ohledně očkování a přeočkování trojkombinací:
Dávkování:
- primární imunizace: 4 dávky v následujících časových intervalech:
- první dávka: ve věku od 9. až 12. týdne (ve třetím měsíci věku)
- druhá dávka: ve věku od 4. až 5. měsíce (minimálně po 4 týdnech od podání 1. dávky)
- třetí dávka: ve věku od 5. až 6. měsíce (minimálně po 4 týdnech od podání 2. dávky)
- čtvrtá dávka: ve věku od 18. až 20. měsíce (minimálně po 6 měsících od podání 3. dávky)
- boosterující (posilující) imunizace: 1 dávka ve věku 5 let, před zahájením povinné školní docházky - očkování vakcínou DTP, obsahující pertusový bakterín a vysokou ("dětskou") koncentraci difterického anatoxínu se nesmí provádět u osob starších 7 let.
- další posilující očkování se provádí pouze vůči tetanu a to ve 14 letech a pak každých 10-15 let
- očkování proti tetanu při rizikovém poranění se provádí obvykle simultánně s pasivní imunizací (imunoglobulín specifický vůči tetanu); očkují se všechny osoby, jejichž historie očkování vůči tetanu není známá, nebo u nichž základní očkování či posilující očkování bylo provedeno před více než 15 lety, nebo jejichž základní očkování bylo neúplné; základní očkování se provádí podáním 3 dávek v intervalu 6 týdnů (mezi prvními dvěma dávkami) a 6 měsíců (mezi druhou a třetí dávkou).
Povšimni si, prosím, že dle doporučení, se druhá dávka podává NEJDŘÍVE 4 týdny po té první... Ono, posunout očkování o dva týdny kvůli dobrému pocitu rodiče, je někdy přínosnější, než striktně trvat na svém... Ale čemu se divím. Nedostatek empatie pro pocity pacientů, to je něco, co je pro řadu lékařů poměrně typickým postojem. Bohužel pro pacienty. Pak se div, že raději vyhledají homeopata, pro kterého jsou člověkem, ne diagnózou, či břichem, které "řízneme a zase zašijeme"...
Předchozí