Přidat názor k článku Rodič s kočárkem - má právo na život?

Lenko,
máš můj obdiv za tu duchapřítomnost. Já jednou tupě civěla na syna, jak padá z pračky přímo na obličej...:-((( - prostě mi nějak nedošlo, že bych ho mohla zkusit chytit (pravda, byla jsem od něj tak metr a půl, ale fakt jsem neudělala lautr nic, já blbka).

Naopak manžel je asi ze stejné kategorie jako ty - jednou se na syna řítil nějaký kluk na kole, manžel bleskově vyhodnotil, že prcka z cesty nestačí odstranit, tak toho kluka z toho kola prostě skopnul... A moje první reakce byla "doufám, že se mu nic nestalo?" Myslela jsem automaticky víc na cizí dítě než na svoje... to mi přijde docela úchylný. Ale od tý doby na sobě pracuju:-).