Přidat názor k článku Rodič s kočárkem - má právo na život?

Bydlíme v Ostravě, je to taky velké město, nízkopodlažní autobusy taky stojí metr od obrubníku, důležité uzly jsou samé schody, lidi utíkají k jiným dveřím a občas dělají ksichty, auto nemám a žiju si vesele a mobilně. Prostě si řeknu. Nevím proč by mělo někdo být nadšen, že mi může pomoct s kočárem. Já jsem taky nebývala. Byla jsem z práce strhaná jak borůvka. Teď jsem sice "matka", ale ti ostatní jsou pořád prodavačky, dělníci, technici, učitelky, mají toho za celý den dost a já se nedivím, že jsou rádi, když mají klid.
Ale na slušné požádání s milým úsměvem mi ještě nikdo neodmítl. Nebo že bych se do busu či tramvaje nedostala.
Řekla bych, že opravdu těžké to mají mamči z vesnic - důvody viz příspěvky výše.
A kamarádím se s kamarády, s maminkama jen občas dám řeč. Je to špatné?
S jarem bude líp. :-) Eva