Tvůj příspěvek chápu tak, žes byla rozčilená a tak jsi to taky trochu přepískla. Máš pravdu v tom, že z hlediska předpisů je povinnost:
a)uvolnit místo "pro invalidy" zdravotně postiženému nebo těhotné
b) místo pro kočárky je povinnost uvolnit kočárku.
Pustit sednout staršího, někoho s malým dítětem, pomoct s kočárkem nikdo povinnost nemá. Ale proboha, víš jak by to tady vypadalo, kdyby každý dělal jen to, co mu předepisuje zákon?! Tohle je přece věc slušnosti! Když s dítětem upadneš na chodíku, ono se ušpiní a odře, nemají ve vedlejší restauraci povinnost ti poskytnout pomoc. Ale je to přece základní lidská slušnost, že tě pustí na záchod (který má být jen pro hosty!), abyste se umyly, vyčistily zranění a dají ti náplast nebo obvaz.
Pustit tě sednout s malým dítětem je slušnost. Měly byste sedět ne proto, že je dítě malé, ale proto, že ještě nemá tu šikovnost, aby se udrželo, když tramvaj víc cukne.
Dokud jsem neměla ani zprostředkovanou zkušenost s těhotenstvím, domnívala jsem se, že těhotná potřebuje sedět, protože má těžký břicho. Takže jsem automaticky pouštěla sednout ty, které měly velké břicho. Když jsem si nebyla jistá nebo měla malé břicho, myslela jsem si, že to nepotřebuje. Takže to, že jsem hned nevyskočila, neplynulo z mé neochoty, ale z mé neznalosti. Takže si nemyslím, že když vejdu těhotná do tramvaje a všichni nevstanou, že jsou to všichni sobci. Někdo mě nevidí, někdo neví, že potřebuju sedět, někdo má vlastní zdravotní problémy. takže si vyberu "objekt", který vypadá zdravě a netěhotně a požádám. Když mi ochotně vyhoví, je to podle mne naprosto dostačující byť je velmi potěšující, když to někdo udělá sám od sebe.
Předchozí