Mám podobnou zkušenost s revizorem. Jela jsem se synem tramvají (už bez kočárku, bylo mu kolem dvou let). V tramvaji (která měla zelenou a okamžitě se rozjížděla) jsem nejprve posadila malého na sedačku a pak si teprve šla štípnout jízdenku. Označila jsem ji, sedla si, posadila si malého na sebe a následně na to přišel revizor, kterému jsem podala jízdenku. On ji ale nechtěl a říkal mi, že jsem si ji štípla teprve poté, co jsem ho viděla. Jako bych ho poznala, když chodí v civilu:)))
Pokutu jsem na místě nezaplatila a když přišla poštou, napsala jsem dopis řediteli Dopravních podniků. Pak mi napsali, že revizor měl sice pravdu a byl v právu, ale že mi pokutu odpustili:))))
S kočárkem zkušenosti nemám, když jsme ho potřebovali, bydleli jsme na vesnici a do města jezdili pouze autem. MHD jsem začala s malým jezdit teprve bez kočáru. A musím říct, že nás většinou někdo sednout pustil sám od sebe. A i jako těhotnou mě lidi pouštěli, aniž bych si řekla.
Předchozí