Přidat názor k článku Rodič s kočárkem - má právo na život?

S jediným s čím bezvýhradne souhlasím je, ľe lidi straąně milujou ty místa por kočáry a ątve mě, ľe i kdyľ vidí, ľe budu nastupovat, tak se kolem dveř, kam mám jít s kočárem nakupí nejvíce lidí. totéľ při vystupování.

Jinak:

mám dve deti 2O mesíců od sebe a jezdím s dvojkočárem, tandemem, bydlím na metru opatov, bez ploąiny, výtahu, jezdicích schodů. pokud potřebuju jet metrem, jdu pěąky na chodov a vyuľiju ploąiny, která nejede půl hodiny, ale několik minut. Velmi často se mi při čekání stane, ľe mi nejaký chlapík nabídne pomoc, ľe tam jinak strávím mládí :-)

Občas cestuju s mimčem v ąátku a starąím za ruku, ale neumí sám sejít schody, resp. se v metru bojí a zatím mi VZDYCKY (bez rikaní, já bych je snesla dolu i oba najednou) nekdo starąího mateje snesl dolu. Totéľ kdyľ mám kočár jen pro prcka.

S tandemem mi lidi chtějí pomáhat i z nízkýho busu :-)

Kdyľ jsem mela jen jedno dítě, co nejdříve jsem se zbavila těľkého sportáku, zakoupila golfky a byla sobestačná (dítě jsem v nem nosila sama i v 8, měsící daląího tehu). Tuhle jela se mnou v bude maminka s deltimem a v nem tak 2 a půl leté decko. Můj tandem tam zabral mín místa :-)

Občas potkávám tak neurvalé matky, ľe se stydim. Moje kamarádka se chlbí tím, ľe ječí v buse na lidi, at jí okamľite uhnou :-( Ono to dost lidí nedelá schválne, proste jen neví :-((

Samozrejme jsem se setkala i s negativníma reakcema na mojí osobu a kočár, ale mám nějaké sebevedomí a jen tak nekdo me nerozhází. Tuhle jsem jedné paní, co mela poznámku jako ľe máme radąi jezdit v lese neľ v metru rekla, ľe by trochu tolerance neuąkodila a ľe me nenaątve. Sklapla a ostatní lidi se na mě usmívali (tedy 90%)

Kočárkům a maminkám zdar

Martina