Přidat názor k článku Rodič s kočárkem - má právo na život?

No to mi prijde trosicku zle. Je jasne, ze nikdo neni nic povinny, ale je to jakesi souciteni,ne? Ja si teda uzila vsechny stranky. Jako tehotnou me v 9.mesici nikdy nikdo nepustil, ale ja byla holt lina huba. Kdyz byla mala v kocarku,tak jsem radsi chodila vsude pesky, autem nejezdim. Co nejdrive jsem si poridila golfky, at muzu kocarem manipulovat sama. Kdyz me nekdo s malou pustil sednout, podekovala jsem rada, protoze i tim, ze nas nekdo pustil usetrilo se spousta mista.Ted jsou ji 4,tak uz jen podekuji, ale postojime,je uz dost velka. Jsem opet tehotna a v zimni bunde to pochopitelne neni videt, tak nic necekam. Navic nejsem nemocna, proste jen tehotna. Kdyz jsem videla maminku s kocarem, tak jsem k ni sla sama a ptala se jestli chce pomoci, protoze vim jake to je. Vzdyt je to hnusne, kdyz mamina stoji na zastavce a schvalne se od ni vsichni odvraci, jen aby nemuseli nedej boze pomahat.Povinnosti maminky na druhou stranu je aby to pomocnikovi co nejvice zjednodusila. Jsem taky z Brna, ale pristehovala jsem se odjinud a prvni co me sokovalo v MHD byla naprosta neochota mladych lidi ve veku 15 - 25 let, kteri nepusti starsi lidi,ani tehotne a jsou lini se zvednout, prestoze sami sedi ve skole cely den. Beru to tak, ze vsem lidem se vsechno jednou vrati. Neni nase povinnost pomahat, ale ja se pak citim lepe,kdyz to nekomu usnadnim....Dalsi vec jsou treba hypermarkety, kde me dokaze vytocit,jak vas do butiku nepusti s kocikem v, kterem mate dite. Tak to tam ani nejdu a radsi budu utracet jinde, kdyz jim tak vadime...