Přidat názor k článku Co dělat, když se dítě v noci budí

V 57 letech jsem se stal po třetí dědkem. Dvojnásobnou poctu jsem prožil úspěšně, dcera měla jiný přístup a možná lepší spáče. Snacha mi však předvedla nové moderní metody výchovy. Syn v tom nese svůj podíl viny. Jak dcera tak syn postupně dostali příležitost bydlet vždy tři roky bezplatně v mém domě tak, aby si mohli našetřit na vlastní bydlení. Dcera se po třech létech přestěhovala do vlastního zrekonstruovaného domu po babičce. Syn již čtvrtým rokem není schopen zajistit vlastní bydlení. Není to nepřízní doby, je to stylem života. Po narození třetí vnučky jsme se snažili nemluvit do její výchovy protože snacha prohlásila, že si nenechá své dítě rozmazlit. Přestože máme terasu na které dvě vnučky spávaly pod dozorem na čerstvém vzduchu nikdy tam třetí nespala, údajně proto, že vzduch by jí uškodil. Vnučka nebyla kojena v pravidelných intervalech, ale podle plánu snachy. Pokud vnučka spala a snacha měla v rozvrhu kojení, vzbudila ji. Pokud vnučka byla vzbuzena a snacha neměla v programu kojení tak ji nechala hladnou plakat. Přestože byly v létě vedra, nikdy nedostala pít, údajně proto, že mléko ji musí stačit. Mezi osmou a devátou večer byla vnučka vykoupána ve vlažné vodě ( údajně proto, že se musí otužovat )Chladná voda ji probrala ze spaní, potom následovalo uložení a uspaní. Sotva usla odešeli rodiče do blízké restaurace. Protože se malá pravidelně po půlhodině budila volali jsme na mobil do restaurace. Než jeden z rodičů dorazil domů uběhlo 15 i více minut, vnučka se tak akorát řádně rozpáradila v pláči. Nás odmítala, protože přes den jsme ji nedostali, takže nás příliž neznala. Když jsem protestovali, koupili si vysílačku a vnučka spala s vysílačkou pod polštářem. Když začala plakat šli jsme za ni do pokoje stejně, protože doba příchodu z restaurace se nezkrátila a pláč byl vždy s přibývajícím časem intenzivnější. Vnučka má tři roky a v noci se budí stále. Rodiče se nezajímají o příčinách. Když chtějí jít za zábavou odvedou malou k rodičům snachy. Ta s tímto způsobem výchovy souhlasí, asi byla vychovávána stejně, nastěhovat je k sobě však nechce. Mrzí nás to, ale nic s tím nemůžeme dělat. Nebo můžeme ? Ale co ? Nechat odebrat dítě ? Do dětského domova ? Proč syn začal chodit do hospody, když dřív nechodil ? Příliž mnoho otázek na můj věk. Kde je chyba ? Nejspíš ve mě ? Nebo je to dobou? Nebo se pletu a naše výchova byla špatná ? A tak usínám i ve stoje, protože často v noci nespím, někdy pro pláč, někdy pro přemýšlení.