Přidat názor k článku Rodič s kočárkem - má právo na život?

Já také nemám špatné zkušenosti. Snad jestě nikdy za 9 měsícu mi nikdo neodřekl pomoc. Jezdím raději tramvajemi protože bydlím celkem v centru. očas mám stres z toho, zda bude v tramvaji někdo kdo mi pomuže nebo budu muset jet na konečnou, většinou se však snažím být klidná a nechat to osudu. :-) Je ale pravda že si o pomoc z 90% říkám a nebojím se oslovit i ty kteří sedí, otáčejí se zády nebo rovnou běží k jiným dveřím ( ty nejraději). Vždy jsem se setkala s pochopením a s usměvem.I já se snažím usmívat a všem kteří mi pomohou výrazně poděkuji. :-) Někdy jsem, ale taky pěkně naštvaná a arogantní (vždyť přeci vezu budoucnost národa :-) a ty ignoranti ani neuhnou).