Přidat názor k článku Rodič s kočárkem - má právo na život?

Nejsem z Prahy, ale čas od času tam musím. Ještě když jsem byla těhotná, vyrazila jsem do práce kvůli nějakému papírování autem. Jinak jsem byla na rizikovce v klidu doma. Říkala jsem si, jak to krásně zvládnu, dojedu tam a honem zpátky a nebudu se s tím obrovským břichem někde trmácet. Jenže udělala jsem obrovskou chybu: zaparkovala jsem tam, kde bych neměla. Samozřejmě jsem to zjistila, až když jsem se tam vrátila a chtěla odjet a auto nikde. Nejdřív šok, že mi ho ukradli, pak jsem tam zahlédla nějakého šerifa. Ten mi poradil, ať si zavolám na policii, že mi řeknou. Tam mi řekli, že nějakou toyotu odtud odtáhli, ale nebyla jsem si jistá, že mojí. Tak mě čekala cesta na odtahové parkoviště. Samozřejmě je jich v Praze víc, což jsem taky nevěděla.

Místo toho, abych si v klidu jela domů svým autíčkem, objížděla jsem Prahu tramvají a modlila se, abych někde svou toyotku našla. Musím říct, že lidi v tramvajích byli hrozně slušní, nikdy mě nenechali stát, těhotenství na mě bylo opravdu vidět, štíhlé nohy a nad pasem obrovský balon. S tlustou si mě nikdo nespletl (jak někde v diskusi někdo napsal). Nakonec vše dobře dopadlo.

I přesto, že jsem z toho měla veliký strach, musím uznat, že cestování Prahou tak hrozné nebylo. Brzy se chystám i s dcerou (chtějí jí vidět v práci), pojedu s kočárkem, klokanku sice mám, ale po takové době by mi asi odešla záda. Jsem zvědavá, co zažijeme tentokrát.