Přidat názor k článku Rodič s kočárkem - má právo na život?

Ahoj
nedá mi to a musím se vyjádřit k tomuto článku a některým komentářům.

S autorkou článku plně souhlasím. Také jsem se ze začátku těšila, jaké to bude perfektní jezdit s kočárkem. Jak hrdě budu jezdit všude možně i nemožně.

Bohužel postupem času jsem začla ztrácet nervy. Když už musím jet MHD, tak už den předtím mám nervy napjaté a hlavou se mi honí otázky: Pomůže mi někdo do/z autobusu? Pojede nový trojelbus, u kterého nemusím nikoho prosit o pomoc(milost)? Několikrát jsem se setkala s lidmi, kteří raději nastoupí jinými dveřmi a dělají, že vás neslyší a nebo se vymlouvají, že je něco bolí. Tak teď radši všude (kam se to dá) chodím po svých. Sice musím počítat, že mi to bude déle trvat, ale aspoň se nemusím dívat na neochotu jiných a zbytečně se rozčilovat.


Myslím si, že ani autorka článku a ani jiné maminky nejsou přecitlivělé. Akorát Je už nebaví, se pořád o něco prosit a koukat na ty "naštvané" obličeje lidí, které o něco požádáme.

Přeju sobě i jiným maminkám hodně síly to všechno vydržet.
Ahojky A+Z