Přidat názor k článku Rodič s kočárkem - má právo na život?

Nechtela jsem nikoho urazit svym vyrokem, ze jedno dite je nic. Kdo chtel, pochopil, ze v kontextu to znamenalo: starat se o jedno dite je diametralni rozdil nez starat se o dve. Ja rozhodne neodsuzuji nikoho podle poctu deti - dokazu pochopit i bezdetne, je to rozhodnuti dvou lidi, co jsou a chteji byt spolu.
Ja jsem mela sanci posoudit rozdil mezi jednim a dvema detma (a opravdu je nebetycny). Mozna to bylo dane velkem vekovym rozdilem (temer pet let) a aktivnim zivotem, ktery jsem vedla jako svobodna, potom s jednim ditetem a najednou k temer petilete sikovne dceri pribyla vsechna ta omezeni, co prinasi miminko. Nyni, kdyz jsou mladsi dceri 3 roky a manzel by moc chtel treti jsem ve fazi rozhodovani, co vsechno to prinese (krome stesti samozrejme :)). Moje kamaradky maji 3 deti, jedna dokonce 4. Vsechny do jedne prisahaji, ze si neumim predstavit, jaky je rozdil mezi 2 a 3 detmi. A ja uz malem chtela mavnout rukou, ze 2 nebo 3 uz je jedno. Neni. Stejne jako jedno dite je "nic" v porovnani s dvema. Zadny jiny podtext tato veta neskryvala. Ale zde to uz tak chodi, ze kdo se chce chytit, tak se chyti cehokoliv. Takze v tomto smyslu "jedno dite je nic" dle meho nazoru,m co do poctu .... vse v dobrem