Dobrý den,
přečetla jsem si pozorně článek p.Štěpánky a musím konstatovat,že z něj mám velmi smíšené pocity...Upřímně řečeno,velmi mne překvapila reakce jejího muže na přicházející porod.Asi by mi jako ženě v takovéto situaci přišlo velmi líto(u těhotných,natož rodících,žen bývá přecitlivělost velmi častým jevem!!!),že můj muž si v práci čte,doma usne a já prožívám tak bolestivé a přitom krásné chvíle naprosto sama..ač doma!!!Narození dítěte přece není jen o tom jediném okamžiku,ale celý proces je nesmírně důležitý...Ale dobrá,to je věc názoru...
Jinak k porodu doma,napsalo se tu mnohé,já osobně jsem rodila v porodnici a musím s politováním říct,že ač byl porod rychlý a bez komplikací,tak vrchní sestra,která mě celou dobu chodila "obkoukávat" byla přinejmenším velmi nepříjemná!!!Poznámky typu "Když jste TO dělali,tak to nebolelo??" nebo "Neřvěte tady" (podotýkám rodila jsem v noci a ráno byly ženy na pokojích překvapeny,že někdo nový přibyl!!)mi přišly velmi nevhodné a opravdu velmi ovlivnily náš následující pobyt v porodnici.Dnes už bych se nebála a od plic jí i v takovéto chvíli poslala do patřičných míst!!!
Ale i tak,rodit doma bych se neodvážila!!!!
Jen přeji všem,které se tak rozhodnou,ať z tohoto rozhodnutí mají jen ty nejkrásnější vzpomínky!!!
Bolí nás to všechny stejně(téměř),tak ať už nás pak čeká jen radost ze zdravých mimi,batolat,předškoláků,školáků,puberťáků...atd...
pa a všem přeji hodně zdraví a štěstí,ať už se rozhodnou jakkoli:-)
Petra
Předchozí