Přidat názor k článku Rodič s kočárkem - má právo na život?

Je mi 33, takže už asi věkově spadám do té neochotné a arogangní sociální skupiny... Přesto považuju pomoc maminkám s kočárky (m. s k.) za jednu ze zásadních věcí. Když vidím, že m. s k. nastupuje nebo vystupuje, vždycky nabídnu pomoc, pokud o ni již nepožádala nebo ji tuto pomoc nenabídl nikdo dříve než já. A nedělám to až od té doby, co mám děti, dělal jsem to tak vždycky.
Pokaždé mě překvapí (ale samozřejmě jako muže-ješitu i potěší), když m. s k. bouřlivě děkuje a vysvětluje mi, že se s takovým přístupem často nesetkává. Když vidím maminky, které rezignovaly a raději nosí hluboké kočárky do (kamenných) schodů, je mi líto, že se takto vyvíjí naše česká společnost.
To, že pomohou spíše školou povinní mladí lidé, bych rád chápal jako příslib nové, lepší generace. Jisté však je, že generace starší, morálně zdevastované komoušským režimem, vůbec nevědí, co je to etika, a nepomůžou jim k tomu žádné revoluce ani sebevětší míra svobody. Nepomoct m. s k. nebo neuvolnit místo těhotné ženě je zhovadilost!