Možná nejsem ta pravá na radění, protože můj dvouletý kluk agresivní není... je spíš lítostivý. Myslím ale, že agresivita dětí se nemá tolerovat, vůči nikomu, zvlášť proti rodičům! Ty musíš být ten pevný bod, na základě kterého si děcko utváří obraz o celém světě a když budeš slabá a necháš se bít, bude se tak chovat i k ostatním. Jaký je tvůj manžel? Já nechci dělat chytrou, jen třeba jestli to někde nevidí... nebo v televizi. Nemám ráda mocenské boje a zápasy rodičů s dětmi, ale když s tebou dítě takhle bojuje a zkouší, nesmí vyhrát - on musí vidět, že jsi silnější než on! Ne že bys mu to měla vrátit... spíš pevně chytnout ruce a i kdyby si hlavu uřval a bojoval jako lev (to bude¨), nepovolit, dokud neskončí. A být na něj hodná, mazlit ho, ale když něco rozhodneš, nepovolit, i kdyby sebou švihnul na zem. Děcko nesmí nikomu ubližovat. Rodiče a děti můžou být kamarádi, musí se respektovat a dávat si prostor, ale ty jsi ta, kdo má zodpovědnost, proto jsi ta, kdo má poslední slovo. Myslím, že dětem se může povolit hodně, ale vždy jen v rámci toho, co unesou. Nemůžeš nechat děcko, aby určovalo pravidla, jak se k sobě mají lidi chovat.
Takže ti přeju hodně síly, lásky a trpělivosti, abys mu ukázala lepší cestu než kterou si zatím zvolil sám a bohužel špatně...
Měj se:-)
Předchozí