Přidat názor k článku Co dělat, když se dítě v noci budí

Janino, že se člověk smiřuje dopředu s tím, že si nepořizujeme dítě proto, aby nás činilo šťastnými, je naprosto v pořádku - a sama teď vidím na své matce, jaké problémy působí opak (nadměrná očekávání od dětí, které nemohou matce dát to, co by chtěla, protože jsou úplně jiné a matka tu jinakost netoleruje).
Nicméně to si piš, že i přesto si člověk maluje, jaké pěkné by to bylo, kdyby mezi rodičem a dospělým dítětem byl vztah vzájemné důvěry, tolerance a lásky.
Je nanejvýš potřeba, aby byl člověk psychicky připraven na to, že dítě vylétne z hnízda a zařídí si svůj vlastní život, který bude třeba na hony vzdálen tomu, co je blízké rodičům. Přesto si dovedu živě představit ten pocit zklamání, že my sami jsme to byli, kdo už dopředu rozdal špatně karty a kdo je vlastně příčinou chladných vztahů s potomkem. Je něco jiného, když dítě volí styl života v rámci svých názorů a zájmů, a něco jiného, když rodič má pocit, že ten vztah sám pokazil...