Přidat názor k článku Jirka už s námi nebydlí 2.

Kdo určí, co je morální? Každá společnost má nějaký morální kodex - co se považuje za slušnost a co ne (ne všechno je právně ošetřené a trestně vynutitelné a ani to není technicky možné).
Křesťané mají desatero. V zásadě s ním souhlas, ale šedá je teorie a zelený strom života a desatero prosazované bezhlavě za každou je také špatně. Společnost došla léty vývoje k tomu, že např. nezrušitelné manželství napáchá víc škody než užitku, zrovnatak společnost toleruje interrupce či nevynucuje víru v jednoho boha. Osobně to považuji za pokrok. Co je dobré a co je špatné poznáte snadno podle důsledků. Zakážete-li interrupce, budou se dělat načerno s hroznými následky (nezabráníte tím tomu, aby se nedělaly) = zákaz interrupcí je špatně, zakážete-li rozvody, nastane rozvodová turistika případně se manželé budou vzájemně vraždit či se preventivně nebrat vůbec = zákaz rozvodů je špatně. Takhle by šlo pokračovat. A přesto se společnost staví k obojímu odmítavě, protože chápe, že je to špatně i když za určitých okolností je to nejmenší zlo. Tedy z principu může existovat morálka i bez absolutna.
Přededevším je třeba ale uvést, že zásady desatera jste se nenaučila od Boha, ale při výuce katechismu a to je sakra rozdíl. Bylo by jistě moc fajn, kdyby šlo se na ně zeptat Boha přímo, eventuálně se s ním radit i o jiných praktických záležitostech (Kateřina to dělá a dle jejího popisu to funguje jako obousměrná srozumitelná komunikace), ale nám ostatním to nejde.