Přidat názor k článku Zpověď eko-kacíře aneb Naše ekologické hříchy

Ahoj Stefi,
no to máš taky zajímavý o:)) U nás druhý auto nehrozí ani náhodou; budem rádi, když se nám podaří udržet při životě jedno. Navíc druhý ani nepotřebujem.
Můžeš mi prosím blíž popsat okolnosti toho, jak vám na Silvestra shořel Atmos?? (Nezavřeli jste dole dvířka, nebo co??)
My jsme zas díky Atmosu (a manželovi:)) dvakrát téměř vyhořeli. Naposled to bylo loni v prosinci, když jsem byla ještě těhotná s Maruš – a zrovinka na moje třicátiny. Fakt dáreček. Došlo k tomu tak, že mužík (přes můj výslovný odpor, prosení i zákazy) neustále sušil mokré/vlhké dřevo (+jiné podobné hmoty) na kotli a v jeho okolí. Ten večer jsem nemohla usnout, četla jsem si... Kotel máme v kůlně, dělí od něj v ložnici tenčí cihlová zeď... A kolem půlnoci najednou slyším divný hučení, vzbudím Petra... Už to bylo celý v plamenech, v okolí kotle různý věci, a polypropylenový trubky od kotle HOŘELY I S VODOU a s izolací, kterou byly obalený... Stačilo malinko a byl to prů... jak mraky.
Naštěstí muž je celkem šikovnej, tak jsme to uhasili, další den si vzal půl dne volno, půjčil svářečku v Obi nebo kde a nakoupil nový trubky, nový kabely (shořela i nějaká prodlužovačka, naštěstí pojistky to vyhodilo)... Takže za 24hod jsme už zas mohli topit. No, někdy je fakt lepší mít těch kamen víc :o))
Míša o požáru naštěstí nevěděla (pokojíček má ještě přes kuchyň), jen se druhej den divila, že je nějaká zima :-) Jo, taky ji zkusíme dávat na 1-2dny týdně do školky, na protější kopec na sídliště, tak od října, to jsem na to fakt zvědavá!
Tak čauky a někdy napiš, co nového ve vašem Kocourkově.
Est.