Když moje kamarádka z Brna telefonovala někomu do Čech a paní v telefonu jí poradila, aby si zavolala DÝL, protože tam dotyčný právě není, tak kamarádka ještě chvilku po tom, co paní položila, nechápavě držela sluchátko a čekala, co tedy bude, když bude telefonovat ještě chvíli (v jejím chápání slova DÝL). Pak se tomu samozřejmě děsně chlámala, když jí to docvaklo.
Po vyslechnutí téhle story se už žádnýmu Moravákovi nedivím, že mě opravuje, že nemám říkat DÝL, ale POZDĚJI :).
Předchozí