Přidat názor k článku Očistec zvaný kojení

Rodila jsem taky císařem. Na porodní nemůžu říct nic špatného. Přístup perfektní. Jedna budova, jiné patro a děs, běs.
Druhý den po porodu, v deset hodin dopoledne jsem si musela dojít na novorozenecké pro miminko (do té doby mi ji nikdo nedonesl k přiložení). Ivetku jsem poprvé přiložila k prsu po 17-ti hodinách, sála a tahala hned na jedničku. Akorát nebylo co. Mlíčko jsem neměla. Po císaři v těle nefungují hormonální procesy tak jak po přirozeném porodu. Tělo má takové 2-3 denní zpoždění. Miminko jsem si odvezla na pokoj a mamko starej se. Malou jsem přikládala k prsu pokaždé když se vzbudila. V šest hodin večer řvala jak tur a já s ní. Tak jsem jela za sestrama z dětského a tam mi řekla že jsem si měla chodit pro příkrmy. Všechno se řešilo příkrmem. Večer jsem měla vysokou teplotu a tlak. Chtěla jsem nechat malou u sester přes noc (dnes to vidím jako pěknou chybu). Reakce - co prý budu dělat doma. Objevila se tam starší sestra a ta věděla že jsem po císaři, tak si malou do rána nechala. Sestry mě nevzbudily ani 1x na kojení. Byla krmená nutrilonem. V pět ráno jsem měla malou zpátky s tím, že je nakrmená.
Ty děsné ceremonie okolo krmení....
Před každým krmením miminko přebalit, naložit do pojizdné postýlky, zvážit na chodbě (na rukou jsme miminka nosit nemohly), potom zpátky na pokoj, miminko nakojit, zpátky do postýlky, opět na chodbu zvážit a výsledek - přírůstek se zapíše do tabulky. Celodenní přírustek se zapisuje do karty. Pokud mimčo ubývá na váze a nenakojí se tolik kolik je třeba (podle personálu), tak se to řeší příkrmem. To znamená nakojit, zvážit (např. nakojeno 20 mělo být 40, tak dvacítka je dokrm), mimčo do postýlky, s ním na novorozenecké pro příkrm, zpátky na pokoj a dokrmit. A za chvíli tento kolotoč znovu (já tam opravdu nachodila kilometry). Já tu váhu opravdu, ale opravdu nenáviděla. Pokud byl příkrm do 20 tak se krmilo stříkačkou, pokud víc (stříkaček je nedostatek) tak do flašky (díra v cumlu s prominutím jak do pr...). Pokud se Vám dokrmy nelíbily, tak to byl docela boj. Malá po tom co jsem začala trochu kojit, vždycky usnula a byla spokojená. A přitom dokrmy personál chtěl dávat i dál. Tak jsem připisovala do karty víc nakojeného a byl klid. Miminka po porodu ubývají na váze, to je normální, v tělíčku je voda a ta se vstřebává. Malá měla porodní váhu 3850 a domů jsme šly s váhou 3550. Vyšlo nám to o 30gr.
S každou směnou jiné rady, hlavu jsem měla jak kopačák.
Jedna sestra při opruzenince říkala zadeček nemazat, druhá mazat, potom zase nemazat. Já jsem ji mazala Bepathenem (vzít si taky svůj, erár není) a druhý den byla v pořádku. Opravdu jsem začínala být dost vzteklá. Ze všech těch dobře míněných rad.
Celkově to nebylo v porodnici nejhorší, ale já jsem byla strašně nervozní, ze všeho vyplašená, informace o stejné věci vám říkali několikrát pokaždé jinak. Po operaci mi strašně vyletěl tlak, spodní se držel pořád kolem stovky, druhý den doma, a tlak jsem měla v pořádku. To byl určitě stres a nervozita a nezdravé prostředí z nemocnice.

Dneska je malé 11 týdnů, plně kojená byla 10 dní, do 8 týdnů jsem kojila s příkrmem a teď už jenom lahvička.
Kolikrát přemýšlím co by bylo kdybych nerodila v Bohunicích......

Nepodařené kojení přisuzuji mému špatnému psychickému rozpoložení po porodu. Těhotenství bylo báječné, teorie nastudována, kojení jsem považovala za naprosto přirozenou samozřejmost. Žádné pochyby. Ale realita byla příliš velký šok...........