Moc hezký, pobavila jsem se a donutilo mě to zase zavzpomínat... no, třeba na sex v prvním těhotenství, kdy jsem po tom skoro nemohla chodit (nejvhodnější doba k milování totiž byla z nějakého mně neznámého důvodu ráno). Tak mě bolely kyčle, že cesta, kterou bych běžně ušla za 15 minut, mi trvala o půl hodiny déle. Ale v práci si zvykli, že chodím na desátou :-)))
Po druhém dítěti mě potkalo to, čemu se říká poporodní frigidita. No hrůůůza. Chudák manžel, nechápu, jak to vydržel. A já se bála, že už nikdy nebudu normální (to se naštěstí nesplnilo - alespoň v tomto ohledu).
A do třetice - mám od dvacet kilo víc, než jsem měla, když jsme se brali. Občas si připadám absolutně nepřitažlivá, ošklivá, zkrátka hromada tuku. A ejhle, ono to vážně i přesto jde.
Předchozí