Máma, táta … a sex

V dávných, předávných dobách, na které si občas pod náporem každodenních mateřských povinností ani nepamatuji, jsme s manželem ještě nebyli rodiče, dokonce jsme nebyli ani manželé. Byli jsme mladí, zdraví, měli jsme se rádi, bylo nám spolu dobře … no a jako každý takový pár jsme spolu pochopitelně měli i sex.

Kdybych zapátrala hluboko v paměti, vzpomněla bych si na časy, kdy jsme se nemohli dočkat, až se uvidíme, a po příchodu domů jsme ze sebe navzájem strhávali šaty a nořili se do vírů vášně. Večery jsme netrávili jako nyní v mrákotách u televize, ale za zavřenými dveřmi ložnice, kde jsme navzájem zkoumali svá těla.

Po několika letech soužití se z mileneckého sexu stal sex manželský. Změna se možná projevila v kvantitě, ale nikoliv v kvalitě. Znali jsme už dobře jeden druhého, uměli si vyjít vstříc; obrazně řečeno bylo splynutí těl doprovázeno i splynutím duší. Také už nebylo nutno si na loži cokoliv dokazovat, zadržovat dech, aby břicho vypadalo opticky plošší, či snažit se o akrobatické výkony.

Po dvou letech manželství jsme se začali snažit o zplození potomka. Někdy si říkám, že toto období patřilo v našem intimním životě k těm nejhezčím. Milování jako by dostalo hlubší smysl, nebylo jenom potěchou těla a vyjádřením citu, ale projevem touhy silnější než cokoliv na světě – předat svou genetickou informaci dál.

Jednou se mě moje bezdětná přítelkyně ptala, jestli onen konkrétní styk, kdy došlo početí naší Agátky, byl něčím zvláštním, zda mi moje ženská intuice napověděla, že je to ONO.

Nerada bych v někom podporovala sentimentální a romantické iluze, ale pravdou je, že skutečně na hodinu a minutu (no, s tou minutou to poněkud přeháním) vím, kdy došlo k tomu historickému okamžiku. Ovšem důvodem není ani tak moje vyvinutá intuice jako spíše fakt, že to byl náš jediný pokus za měsíc. Přibližně dva týdny před oním veledůležitým aktem jsem byla nemocná a sexu neschopná a následující den jsem zase na další dva týdny odcestovala. Takže jednoduchou matematikou nebylo obtížné spočítat si, že v onom „zaručeně neplodném“ dni, kdy jsme se milování věnovali pouze za přízemním účelem vlastní rozkoše, došlo k zázraku spojení vajíčka se spermií, a počátku nového života.

O milování v těhotenství jsem měla spoustu představ. Prostudovaná těhotenská literatura se mě snažila přesvědčit, že není sexuchtivější a náruživější milenky než těhotné ženy. Narůstající bříško nutí milence experimentovat s novými polohami, nalévající se ňadra jsou pro muže erotickým lákadlem, společně prožívané pocity těšení se na miminko prohlubují lásku a vášeň mezi partnery. Sex dostává zcela nový rozměr. Těhotenství vlastně působí na oba partnery coby mocné afrodisiakum.

Tolik k teorii.

Praxe mě vrátila zase nohama zpátky na zem. Vlastně, jaká praxe? Možná bych toto období mohla spíše nazvat absencí praxe. Můj sexuální život v těhotenství totiž silně připomínal celibátní praktiky jeptišky.

Začalo to prvním trimestrem a veskrze antierotickou záležitostí v podobě nevolností. Nic nedokáže schladit vášeň tak rychle jako prapodivné střevní pnutí, které vám evokuje představu obrovitých chapadel chobotnice mrskajících se ve vašich útrobách. Taktéž poněkud nespolečenské projevy jako říhání, nadýmání a občas i (stydím se k tomu přiznat) nekontrolované upouštění střevních plynů nejsou zrovna ideálním podhoubím pro růst sexuálního chtíče.

I kdybych náhodou nebyla zrovna k smrti unavená (což jsem v prvních týdnech těhotenství byla prakticky po celý den i noc), je očividné, že rozdivočelá peristaltika moc prostoru k sexuálním hrátkám nedávala.

Druhý trimestr bývá popisován jako ráj na zemi (a pro některé ženy dokonce sexuální ráj). Nevolnosti už ustoupily, břicho ještě nedorostlo do sloních rozměrů, vlasy jsou husté a bujné, pleť díky estrogenu září, těhulka je krásná, přitažlivá a dychtí po sexu.

Bohužel jsme se s manželem jaksi nebyli schopni naladit na stejnou erotickou vlnu. Když už jsem si v daném okamžiku připadala přitažlivá (takovým tím roztomilým těhotenským způsobem), netrápily mě obavy, co na naše milování řekne miminko v děloze (jako zda se mu nebude dělat šoufl ze všeho toho pohupování), nebyla jsem unavená nebo plačtivá, měl můj manžel akutní záchvat obav o mé zdraví a zdraví našeho potomka, takže nebyl ochoten nechat se zlákat k sexu.

A naopak. Když projevil chuť k milování můj muž, poplakávala jsem zrovna u nějakého dokumentu o zvířátkách (tento typ pořadu mě v těhotenství neuvěřitelně dojímal) a o sexu se mnou nebyla ani řeč.

Ve třetím trimestru už jsme na erotické zážitky rezignovali oba. O to víc jsme se těšili na konec šestinedělí, kdy (jak jsme se domnívali) se vrátíme k plnohodnotnému sexuálnímu životu.

Jenže to nebylo tak snadné. Myšlenky na sex se sice sem tam dostavily, ale většinou zůstalo jenom u myšlenek.

Jako novopečená matka jsem nevěděla, kam dřív skočit, večer jsem omdlívala do postele … na hodinu nebo dvě, než jsem opět musela vstát k miminku.

Jizva po nástřihu mě pálila jako čert, břicho plné ohavných strií mi připomínalo splasklý balón, prsa jsem měla nafouklá a bolavá, pod očima kruhy z nevyspání. Ještě nikdy jsem si nepřišla méně sexy. Ani jsem nevěděla, jestli ještě někdy seberu odvahu a ukážu se manželovi nahá.

Nakonec jsme přece jenom zrealizovali první sex coby rodiče. Ale abych se přiznala, bylo to trochu rozpačité. Vedle v pokoji spala naše dcera, já jedním okem sledovala vysílačku a natahovala jsem uši, jestli nezaslechnu pláč. Připadala jsem si neohrabaná, tlustá a ošklivá. A do toho mi z prsou začalo vytékat mléko. Ne že by to byl nepříjemný zážitek. Ale k orgiím smyslů mělo naše rodičovské milování dost daleko.

Vrátit se do stejné řeky nebylo možné. Museli jsme začít hledat nový přístup ke svým tělům a fyzickým projevům lásky.

Ale bylo to těžké. Jako vždy byla na vině hlava. A to konkrétně ta moje.

Nemohla jsem pochopit, jak mám skloubit roli matky, manželky a milenky.

Můj muž chtěl, abych byla žena. Jenže já už jsem si připadala pouze jako máma. Mezi kojením, nočním vstáváním, přebalováním, utěšováním řvoucího potomka, péčí o domácnost a o teplo rodinného krbu moje libido chřadlo a umíralo na úbytě.

Když se můj manžel chtěl potěšit dotykem mých ňader, zírala jsem na něj v nevěřícném údivu. Připadalo mi to jako svatokrádež. Má prsa už nebyla dvěma erotickými centry, čekajícími na něžné laskání. Byly to dvě lahvičky s mlékem pro mou dceru. Manželova snaha si je přivlastnit mi přišla sobecká a nechutná. Jako kdyby Agátce ocucával dudlík.

Ne, ne, matka a sex, to prostě nejde dohromady. Matky „to“ prostě nedělají. Rodiče žádný sex nemají. Kdybychom totiž připustili opačnou myšlenku, museli bychom také dát prostor představě, že i naši rodiče … no, to ani nebudu domýšlet!!!

Chudák muž to se mnou neměl lehké. Když už mě nalákal k milostným hrátkám, byla jsem nervózní jako kůň před dostihem a věčně napjatá, abych mohla kdykoliv vyběhnout a jít uklidnit plačící Agátku. Nejednou jsem ho znechuceně zarazila, když se mi snažil zalichotit a říct něco pochvalného o mém těle. Připadla jsem si jako oteklý růžový rosol, jako unavená zjizvená tkáň visící na ještě unavenější odvápněné kostře. Nic k chválení. Nic ke koukání!

Dokonce mě začaly vadit jakékoliv fyzické doteky. Večer, když manžel přijel z práce, jsem byla tak unavená a vyčerpaná, že jsem nedokázala myslet na nic jiného, než že mu na chvíli předám Agi do náruče a vlezu si do teplé sprchy, kde si trochu popláču nad svým životem uštvané kojné. Za celý den, kdy jsem pořád tahala dítě na rukou, jsem měla lidského tepla až až. Chvilky klidu a ticha, nejlépe o samotě, to bylo jediné, po čem moje duše prahla.

Frekvence našeho intimního života se stále snižovala. Začala jsem se bát, že spolu budeme brzy žít jako bratr a sestra.

Manžela jsem pořád milovala, byl můj nejlepší přítel, můj partner a skvělý otec naší dcery. Ale ta představa, že bych měla překonat únavu a mentální zábrany, svléknout se před ním a předvést mu tanec sedmi závojů jako kdysi „za svobodna“ se mi zdála absurdní. Nanejvýš tak tanec rozteklého sádla, říkala jsem si chmurně, když jsem se snažila nasoukat do svých jediných slušných kalhot.

Trvalo mi několik měsíců, než jsem pochopila, to, co mi mělo být jasné už dávno. Milování není jenom pro štíhlé, krásné dívky z titulních stránek časopisů. Sex se netýká jenom hezounů s vyrýsovanými břišními svaly.

Láska a erotika je i pro rodiče. Maminky a tatínky. Dokonce i takové mírně potrhlé matky, jako jsem já.

Sebrala jsem odvahu a skočila po hlavě znovu do milostného života. Možná to nebyl uragán vášně. Možná jsem nevypadla jako hrdinka z červené knihovny. Ale s trochou humoru, pochopením pro slabosti toho druhého a pořádnou dávkou tolerance k sobě samé, jsem konečně našla způsob, jak se aspoň občas změnit z matky a hospodyňky v ženu vampa.

Nedávno jsem četla o knize, ve které se ženy svěřují se svými erotickými představami. Mohla bych jednou přispět: Doma je vše uklizeno. Žádné prádlo na žehlení, žádná šmouha na zrcadle, která by rozptylovala mou pozornost.

Dítě je pryč z domu (takhle to zní mírně brutálně, ale mám na mysli, že je s ním nějaký dobrodinec venku na procházce). Nevrátí se dřív jak za hodinu.

Nikdo po mě nechce, abych vařila.

Postel je čistě povlečená a na ní ležím já a můj muž …. To by mi stačilo. Nepotřebuji už žádné další rekvizity, jako svíčky, růže či luxusní krajkové prádlo. Jen uklizený byt, chvíli klidu a vlastní postel, kterou za normálních okolností okupuje naše milovaná dcera.

Občas s manželem plánujeme, jak až bude z dítěte (dětí) školák, pošleme je na prázdniny na dětský tábor a konečně budeme mít chvíli pro sebe. A konečně zhlédneme všech šest dílů Hvězdných válek hezky za sebou. Sníme u toho několik sáčků bramborových lupínků a vypijeme aspoň tři litry coly. A bude to krásné.

A pak? Pak budou mít máma a táta sex.