Porno jako vzor?

Sexuologické průzkumy přesvědčivě dokazují, že šíření pornografie nezvyšuje počet znásilnění, jak se často tvrdí. Nicméně naše každodenní sexuální chování přece jen ovlivňuje…

Pornografie, zejména ta, která je snadno a diskrétně přístupná na internetu, ovlivňuje naše sexuální chování. A to způsobem mnohdy překvapivým a dříve netušeným. Náš přední sexuolog profesor Petr Weiss k tomu říká: „V posledních letech přibývají další a další výzkumy, které svědčí o tom, že se stále širší dostupností internetové pornografie klesá počet partnerských sexuálních aktivit. Muži často považují za jednodušší naplnit své sexuální potřeby při internetu než s partnerkou.“

Nebojujte se slečnou z monitoru

A nejde jen o suchá čísla výzkumů, sexuolog Weiss přidává i nedávný příklad z vlastní ordinace: „Jeden můj pacient přímo řekl, že místo toho, aby investoval peníze a energii do potenciální partnerky, radši si to každý večer udělá sám u počítače a může se věnovat práci s čistou hlavou. Ženu by prý napřed musel zvát na večeře, do kina, na procházky, než by ji dostal do postele.“

Jenže zdaleka nejde jen případy workoholicky zaměřených singlů, podobný trend se projevuje i v partnerském životě. „Mezi svou klientelou mám stále častěji partnerky mužů, kteří sedí u těch počítačů taky. Ženy si stěžují, že jejich partner ztratil zájem o milování s nimi, zato ho opakovaně v noci přistihly, jak sedí u počítačového porna a masturbuje. Přicházejí se poradit, co mají dělat,“ vysvětluje sexuolog.

A vzápětí dodává, že proti „sexu v bedně“ nemá smysl bojovat, protože je to zápas předem prohraný. Co tedy partnerkám radí? „Doporučuju jim, aby se na to porno dívaly společně se svými manžely. Navodí tak situaci, která eventuálně může inspirovat k partnerským aktivitám, byť by zatím šlo jen o vzájemnou masturbaci. Ale dělají to spolu. Když neuspokojené partnerky zůstanou jen u výčitek nebo zákazů, rozhodně nedosáhnou toho, že partner bude mít větší chuť se s nimi milovat.“

Zmiňovaný trend se skutečně začíná ve větším měřítku projevovat ve statistických výzkumech sexuálního chování obyvatelstva. Pornografie snadno dostupná na internetu, zdá se, může být schopna naplňovat určité lidské sexuální potřeby. „Zatím se předpokládalo, že jde především o muže, nicméně výzkumy tvrdí, že využití pornografie u žen není o nic méně časté,“ doplňuje Petr Weiss.

Porno přináší změny sexuálního chování

Pornografie nejenom odráží to, co lidé v sexu dělají, ale často poskytuje i vzor toho, jak se to dělá. Slouží jako model chování, zejména pro mládež. „Z tohoto hlediska současné dění v pornografii nevítám,“ konstatuje odborník a dodává: „Kupříkladu před dvaceti lety byl v pornografických materiálech anální styk naprosto výjimečný. Dnes je prakticky univerzální sexuální aktivitou téměř v každém klipu, někdy je prezentována dokonce výlučně anální soulož. Ze sexuologického hlediska to není příznivý trend. Konečník není primárně určen k souložení, není to orgán k těmto aktivitám vhodný. Anální styk je nejrizikovější z hlediska přenosu pohlavních chorob, zejména infekce HIV. Sliznice konečníku je velmi náchylná k narušení a tím pádem se stává hodně zranitelnou, neexistuje tam přirozená lubrikace jako v pochvě,“ vysvětluje profesor Weiss.

O tom, že anální sex, prezentovaný stále častěji v pornografických materiálech, slouží jako model chování, se tuzemští odborníci přesvědčují při pravidelných pětiletých výzkumech sexuálního chování českého obyvatelstva. „Společně s docentem Zvěřinou zjišťujeme trvalý nárůst análních styků u mužů i u žen. Zkušenost s ním vyjadřuje téměř pětina obyvatel, zejména mladí lidé, kteří jsou náchylnější k experimentům v oblasti sexu. Právě u nich, domnívám se, pornografie plní modelovou roli,“ říká sexuolog.

Dnes už se dospívající nepídí po informacích a nešuškají si potají, „jak se to dělá“. I když se leccos dozvědí relativně včas ve škole, příručky i vzdělávací videa z oblasti sexuální výchovy mají přece jen punc učebních materiálů (byť patrně zajímavějších než sbírka úloh z matematiky a botanický klíč k určování rostlin). Porno má nejprve kouzlo zakázaného ovoce, později inspirace a návodu, jak být v sexu „in“. Přitom změny v pornografii směrem k nabídce netradičních sexuálních aktivit v podstatě odpovídají celkovému komerčnímu trendu cílícímu na náplň volného času a životní styl – vzrušující novinky, více zážitků, překonávání tradičních aktivit…

Anální sex není jedinou „novinkou“, kterou mladí lidé po zhlédnutí pornografie považují na inspirativní, nebo dokonce za normální.

Proč na tvář?!

„Vzpomínám si na jeden rozhovor s profesorem Brodym, to je kolega z University of the West of Scotland v Paisley. Vyprávěl mi, jak mluvil se svou studentkou o jejích sexuálních zkušenostech a zjistil, že všichni její partneři vždycky ejakulovali na její obličej. Tato dívka se velmi divila, když jí řekl, že je to naprosto nesmyslná aktivita – pro ni to bylo přirozené zakončení každého sexuálního styku. Mnohokrát to tak viděla na internetu… Ve většině pornografických klipů sexuální akt končí právě tímto způsobem. Je mi naprosto nepochopitelné, jak k tomuhle mohli tvůrci obrazové pornografie dospět,“ vypráví profesor Petr Weiss. „Ukažte mi ale ženu, které něco takového působí potěšení.“ Zdá se, že i přes všechna překračování sexuálních tabu existují pořád obrovské nedostatky v běžné partnerské komunikaci ve věcech sexu. „Všem dívkám bych doporučil: Pokud vám jakékoli sexuální praktiky nejsou příjemné, nenuťte se do nich. Nutit se do něčeho v sexu je tou největší chybou, protože dříve nebo později získáte odpor. Když budete mít odpor k sexu nebo k sexuálnímu partnerovi, je cesta zpátky velmi těžká, někdy dokonce nemožná,“ uzavírá profesor Weiss.

ODBORNÁ SPOLUPRÁCE: Petr Weiss (1954), Klinický psycholog, sexuolog a psychoterapeut, působí v Sexuologickém ú ústavu VFN a 1. LF UK, přednáší na FF UK

Další informace naleznete v časopisu Psychologie Dnes, který si můžete předplatit zde.