Přidat názor k článku Patnáct obvyklých problémů s domácími úkoly (a jejich neobvyklá řešení)

Mám dvě dcery, 2. a 3. třída.Přestože chodí do malotřídní školy se kterou jsme naprosto spokojeni a holky tam chodí rády, jsou dojíždějící. To zna mená, že ráno odjíždějí autobusem v 7 hodin a odpoledne se vracejí v půl čtvrté. Připadá mi naprost absurdní, že místo toho aby po návratu domů odpočívaly po "celodenní šichtě", musí se věnovat školním povinnostem . A to podotýkám, že jsou celkem v pohodě a mají jedničky a dvojky.Úkoly napsat musí a někdy musíme přidat třeba diktát nebo několik příkladů navíc. Než toto všechno absolvujeme , trvá nám to někdy přes hodinu čistého času. V zimním období, kdy je brzy tma pak ani nestihnou jít ven.Netřeba dodávat, že cesta autobusem je také únavná. Takže než se nají, trochu odpočinou a uděláme úkoly, je čas na večeři. Je mi jich líto.Bohužel nenáme na vybranou. Systém školství je nemilosrdný. Několik nenapsaných úkolů znamená pětku v žákovské knížce.Nedovedu pochopit to,že dětem v od nás nedaleko vzdáleném Německu končí vyučování v půl dvanácté a úkoly domů vůbec nemají. A to znovu podotýkám, že chodí do malé školy, kde je skvělé prostředí i pedagogové, škola funguje téměř na bázi rodinného typu a učitelky mají pro mnoho věcí pochopení. Vůbec si to potom nedovedu představit ve velké škole, kde je dítě bráno pouze jako "žák".