U nás jsem ten padouch, který dává podnět k pořízení domácích mazlíčků já... Kdybych je měla všechny spočítat... Pes, kočka - momentálně jedna, ale je perská a má IQ vycpaniny, tak jsme měly s prostřední dcerkou tendence pořídit jí "běžnou" kamarádku, kvůli té první se málem odstěhovala má nejstarší dcera... Bohužel, obě Rozárky tragicky zahynuly, a tak je naše peršanka opět "sama". Tedy samozřejmě relativně, protože v kleci po nedávno zesnulém morčeti pobíhá potkan Pimpa (pravda, jeho předchůdkyně Adéla byla inteligentnější), v už pro ní těsném akvárku (větší by se mi už nikam nevešlo) pluje vodní želva Donatelo (naše chlouba, která ze želvičky velikosti dvacetikoruny vyrostla v obří potvoru), no a naším nejnovějším přírůstkem je andulka, kterou jsme si se synkem přinesli z nedávné výstavy exotů v pražské Botanické zahradě... Zatím se tváří nekomunikativně, prý jsem měla raději zvolit samečka...
Předchozí