No, my jdeme do školky v září, to budou dceři téměř 4 roky. Už se na to těším, protože jsem z ní už na rozpacích. Nevím, jestli to školka vyřeší, asi ne, ale slibuju si od toho, že se naučí spoustu nových věcí a snad se i trochu otrká. Má takovou nešťastnou povahu, hrozně se stydí a všeho se bojí (veškerý hmyz, auta, vysavač,...). Na kolotoč nepůjde, protože na ní všichni civí (neřekne to, ale já to vím, protože jsem byla jako dítě stejná), nezpívá, necvičí, na plavání, když jí instruktorka řekne, jak má co dělat, tak se chová, že bych se za ni styděla (vrči na ni jako pes a jakoby ji odhání rukou), ale když jí to řekne tatínek nebo já, tak to udělá, pokud má pocit, že se nikdo nedívá. Básničku ani koledu z ní nedostanu, to si říká pro sebe a my s manželem chodíme po špičkách a užíváme si, že umí taky říct básničku. Nesmí nás ale vidět, že ji posloucháme, protože pak hned přestane. Do školky nechce, ale občas si povídáme a říká, že tam jsou hračky a děti... Děti jí ani tak nevadí, spíš ty učitelky, které po ní budou něco chtít... Věřím, že jsou na to studované a poradí si s ní, ale nevím, nevím. Je to s ní opravdu těžké. Kdyby měla mít ze školky ještě nějakou podobnou zkušenost, jak je popsáno výše, tak by mě snad kleplo...
Předchozí