Milado, to je nesmysl. Do tří let být s dítětem co nejvíc, nedávat do jeslí, s tím souhlasím. Ale pak už by určitě mělo navštěvovat kolektiv dětí.
Není nezbytně nutné, aby tím kolektivem byla školka, ale pokud je školka dobrá a kvalitní, je to skoro nejlepší. Když ne školka, tak snad mateřská centra apod. Děti v tom věku už většinou nutně potřebují učit se dovednostem komunikace mezi vrstevníky. Pokud se to učí v předškolním věku (od tří let), je to nejspíš často snazší, než když jdou rovnou až do školy.(Samozřejmě by rodiče měli dbát, pokud to je v jejich silách, aby šlo o školku dobrou, ne takovou, ve které by učitelé nutili dojídat, šikanovali, vysmívali se dětem anebo měli jiné nevhodné zvyklosti.)
A to mám sama zkušenost s vlastním synem (8 let), který chodil do MŠ od čtyř let, a od tří býval dvakrát týdně v zájmovém kroužku - že i tento věk je víceméně POZDĚ (ve třech letech jsme zkoušeli navštěvovat mateřské centrum, a Luboš už se bál si hrát beze mne; možná to chtělo se tam ocitat častěji a déle, třeba by si zvykl, ale to nešlo zařídit, neb jsme dojížděli, a Luboš byl sova, takže usínal spíše déle a taky spíše déle vstával /mezi osmou a devátou/).
Dnes vidím, že kolektiv AŽ ve třech letech už MŮŽE BÝT POZDĚ. Nechci tím říct, že dítě patří do jeslí, ale že už si má zvykat na přítomnost vrstevníků, na jednání s nimi: u nějakých známých, kteří mají stejně staré dětičky - a to tak, že častěji než párkrát do roka, jako jsme to měli my.
Možná budou i výjimky, kdy dítě není poznamenané absencí vrstevníků v nejútlejším věku a do kolektivu se zařadí v pohodě, ale řekla bych, že to bude spíš naopak.
Předchozí