Dobrý den,
na jednu stranu Vás obdivuji, že jste do toho šla - jak už se zde psalo, neměla bych strach o sebe, ale o to, že se může kdykoliv cokoliv stát a než by přijela pomoc - mohlo by být pozdě - a tím nemyslím smrt miminka, ale třeba i jiné poškození. Moje kamarádka měla celé těhotenství bezproblémové a čekala,že takový bude i porod (jedno dítě už měla, tak věděla, do čeho jde). Také rodila doma, ale s pomocí manažela - přečetli spoustu knížek, měli nastudováno hodně z internetu, mysleli si, že to zvládnou - ale nestalo se tak!!! Miminko se uškrtilo na pupeční šňůře. Nedovedu si představit, jak jim asi bylo, když zjistili, že umřelo kvůli nim - kvůli tomu, že kamarádka nechtěla rodit jako spousta jiných žen (v porodnici), kde by byla jiná a doufám si říct,že lepší péče.
Chápu, že třeba úřed 15 -20 lety to všechno bylo úplně o něčem jiném - nepříjemné sestřičky, lhostejnost, křik (podle toho, co jsem kdy slyšela od svojí mamky nebo od jejích kamarádek), ale v téhle době si přece můžete VYBRAT porodnici. Já sama mám 2 holky (12 a 3 roky) a kvůli "jistotě" že bude o moje miminka postaráno tak jak má, jsem šla do porodnice a fakt toho nelituju - za to mi zdraví ( a třeba i život, kdovi, co se doma může stát)dětí stojí.
Nechci nikoho soudit - ale Vy jste (podle mě), myslela jen na sebe a své "pohodlí", ale co kdyby .... ??? Fakt gratuluju, že to všechno dobře dopadlo, žed je miminko zdravé a v pořádku, obdivuji Vaši odvahu - já sama bych do toho určitě nikdy nešla.
:o)
Předchozí