Autorka to určitě myslela dobře. Chtěla se podělit o zážitek, který ji zřejmě poznamenal na celý život. Nádherný zážitek a nádherný pocit, že na porod je teď pouze ona sama a její tělo - a musí spolupracovat.
Problém je v tom, že ne vždy jde všechno tak hladce. Omotaná pupeční šňůra kolem krku dítěte, utržená placenta a přílišné krvácení...raději nedomýšlet.
Ano, dřív bylo normální, že ženy rodily samy, maximálně s asistencí "porodní báby". Fungovalo to...ale každá rodička byla "jednou nohou v hrobě", při počtu dětí kolem osmi až deseti v jedné chalupě bylo jedno nebo dvě, které se narodily mrtvé, jen nepříjemnou záležitostí a smutkem....a výdajem v chalupě, protože se musel vypravit pohřeb. Na místo mrtvého přišlo co nevidět živé.
Dnešní doba je jiná. Počet dětí v rodinách se pohybuje kolem 1,2 v průměru, takže každé dítě je hlídané, aby se narodilo v pořádku. Nikde není napsáno, že když bude matka rodit v nemocnici, porodí dítě zdravé nebo že lékaři nic nezvorají. Je pravda, že to může být pohodlnější, protože odpovědnost není na ní. Ale ze stresujícího zážitku při porodu se dítě vzpamatuje - ze zadušení v pornodních cestách by se vzpamatovat nemuselo...
Autorce gratuluju. Cítila svoje tělo, byla rozhodnutá, že to dobře dopadne - a dopadlo. Víra její ji uzdravila. Ale na základě její zkušenosti by se neměly rozhodovat ženy, které na něco takového nejsou připraveny.
Přeji autorce i jejímu synovi hodně štěstí a zdraví. Zaslouží si obdiv a úctu, že to zvládla...a taky pohlavek, že nezajistila případnou péči. Kdy by volala lékaře? Až by dítě uvízlo v porodních cestách? Do kdy bude u ní sanitka? Do deseti minut? Nebo do patnácti?....
Když zvážím pro a proti...
PRO: Autorka rodila v pohodě, cítila, že to tak má být, narodil se jí zdravý chlapec. Cítila se v psychické i fyzické pohodě
PROTI: Všechna CO KDYBY, která mohla nastat...a jsou jich desítky.
Hezky se to četlo. Ale dámy - opatrně.
Předchozí