Opravdu moc hezké, ale já už bych tady taky asi nebyla a ani moje druhé dítě, které v pátek slavilo 8. narozeniny a je bohudík zdravé. Měla jsem stejný problém a s pomocí lékařů jsem nevykrvácela, moje dítě se nuškrtilo pupeční šňůrou a "někdo" ho rozdýchal a postaral se o něj, když já byla polomrtvá.
To, jak paní porodila doma a pak to vše do detailu a bravurně popsala, zavání exhibicionismem (určitě měla v plánu to zveřejnit, nebo se s tím někde pochlubit). A to, jak vše zvládla sama a všechny blízké "vyhnala", a že nikdo z odborníků na ni "zrovna v tu chvíli" neměl čas, je jen uměle vyvolaná emoce, jak ze sebe udělat hrdinku.
Porod je nádherná věc, ale udělat z toho show mi připadá ubohé.
Chápu, že je teď hrdá a šťastná (po bitvě je každý generál) a opravdu gratuluji, ale....
Přeju hodně zdraví a štěstí.
Předchozí