Ještě mě napadl jeden aspekt na toto téma: lidský faktor jménem rodička. Jsem přesvědčena,že i tak silná a sebevědomá osobnost jako je žena, co rodí doma, může být náchylná ke stresu, úzkosti i panice. Zvlášť poté, co ji může zesilující bolest zaskočit a nepříjemně překvapit, se může přestat chovat přirozeně. Přestane s bolestí spolupracovat a dolehne na ni panika. Náhle může cítit touhu po bílém plášti, nejlépe po anesteziologovi s epidurálem. Takhle vystresovaná žena si pak doma sama porod brzdí a může sobě i dítěti přivodit komplikace. Přece jen nejsme zvířata, ale jsme lidé, kteří i před porodem řeší spoustu osobních problémů a např. mají nedostatek spánku, což se může podepsat na tom, že nás v nejdůležitější okamžik jednoduše zradí nervy.
Předchozí