Ke svému druhému porodu jsem si sehnala skvělou PA, přečetla vše o přirozeném porodu, domluvila jsem se na přečkání 1. doby porodní doma v přítomnosti PA a na porodu v porodnici s minimálním zásahem lékařů. Na porod jsem se opravdu těšila, byla jsem přesvědčená, že vše zvládnu a bude to náádherný zážitek. Ta první doba porodní doma byla opravdu moc fajn, vlastní vana, mírný hlas PA, manžel, žádné monitory a vyrušování. Do porodnice jsme dorazili, když jsem byla otevřená na 6cm,přijímací monitor v sedě byl jedinou lékařskou procedurou. Papíry už byly sepsané, na boxu čekal manžel a PA, nikdo jiný nás nevyrušoval. Miminko se celou dobu kontrolovalo pouze Dopplerem přiloženým na bříško, občas mi PA změřila tlak. Přesto se vše začalo komplikovat - plodová vody byla zkalená :-(. Kdyby mi odtekla už doma, hned bych jela do porodnice. A na 8cm se porod zastavil. Masírovala jsem bradavky, chodila, sprchovala jsem se, žádné vyrušování a zásahy zdravotníků, přesto jsem z toho byla nervózní a počáteční pohoda byla pryč. Skončila jsem na císaři kvůli špatnému vyrotování hlavičky :-(((.
Nicméně, pokud bych se rozhodla rodit doma, určitě bych v tomto případě včas dojela do porodnice, nejde o minuty. Bohužel jsme později museli chodit na neurologii a rehabilitaci, kdybych rodila doma, asi by mi to zdravotníci dali "sežrat". A na rehabilitaci jsem potkala několik maminek s podobným průběhem porodu, ale u nich se buď císař neudělal vůbec nebo až po 2 hodinách 2.doby porodní :-(((. Takže ani porodnice v tomto případě není jistotou, že lékaři zasáhnou včas a ve prospěch dítěte. Paradoxně mi zkušená PA pomohla k tomu, že se sekce udělala včas, později mi pro neurologa dávala podrobné informace o stavu miminka během porodu. K těm bych se jinak špatně dostávala.
Předchozí