Opravdu nechápu, v čem vidíš problém. Já jsem nejradši - muž pracuje od rána do večera 6 dní v týdnu, když si s ním táta někam zaleze a já o nich vůbec nevím - třeba si staví lego, nebo jsou na zahradě. Věřím, že i oni potřebují být sami bez mé kontroly a že holt ženská nepostaví tak perfektní raketu z lega. Ani se o to nesnažím, nevím, proč bych měla synovi poskytovat stejné zážitky jako jeho otec. Já si s ním lego nestavím a vůbec si to nevyčítám!!!!! Ale čteme si třeba spolu knížky a třeba kreslíme atd. Nesnažím se někoho napodobovat, učím ho to, co baví mě a co jsem v dětství já ráda dělala. Zatím co muž je technicky orientovaný - naučil syna (2,5 roku) říkat orbitální stanice, my spolu chodíme do přírody, pozorujem brouky, trháme pampelišky, prohlížíme knížky se zvířátky a nakonec je na něm, k čemu bude mít vztah. Na muže rozhodně nežárlím, nejsme konkurenti v přízni dítěte, mám radost, když syn na něm lpí a má ho rád a jsou věci, které ženská nemůže kluka naučit. Nechci mít doma mamánka, kterej bude jen závislej na matce a ve všem absolutně nešikovnej.
Předchozí