Přidat názor k článku Porod bez dohledu zdravotníků a případné komplikace

Při čtení diskusních příspěvků jsem asi ve 2/3 narazila na „literární počin roku“ jakéhosi pana Pozorovatele. Ač jsem osoba mírumilovná, rozezlil mě natolik, že si jej spolu s komentářem dovoluju zkopírovat na začátek diskuse:

"…Preco volit porodnicu - vacsina matiek chce ten svoj plod (po porode uz dieta) "za kazdu cenu" a teda voli porodnicu, kde (ak bude treba) ho budu kriesit od nevidis do nevidis. Nejak v zmysle "ja som sa s tebou trapila 9 mesiacov, a tak ta teraz chcem! Si moje, patris mi!" Myslim, ze keby malo viac zien moznost rodit doma, cela populacia by "ozdravela". Na svete je uz dnes prilis vela ludi, tak naco zachranovat nieco, co by normalne neprezilo?…

1.Alespoň v jednom souhlasím s Vámi souhlasím, pane Pozorovateli: Většina matek (odhadem asi tak 99,999%:-) chce, aby jejich dítě – pokud je alespoň malinká naděje, přežilo. A od lékařů očekávají, že udělají pro záchranu miminka v ohrožení vše, co je v jejich silách a v moci dnešní medicíny – včetně kříšení „od nevidím do nevidím“. A nemá to pranic společné s porodem doma či v porodnici. Myslíte, že by žena rodící doma nepřivolala záchranku k dítěti v život ohrožujícím stavu a nechala ho místo toho umřít, protože „normálně by nepřežilo“?! Volba místa a způsobu porodu je o mnoha věcech: od emočního významu porodu pro ženu, přes důvěru či nedůvěru v lékařsky vedený porod až po (ano, máte pravdu) o potřebu jistoty, že v nouzi je po ruce odborný personál. Rozhodně ale ne o tom, že ženy rodící v porodnici chtějí živé dítě, i když jakkoliv postižené, a doma rodící upřednostňují „přirozený výběr“.
2.Máte hodně velký zmatek v motivacích! Touha, aby děťátko přežilo, není dána „trápila som sa s tebou 9 mesiacov a tak teraz ťa chcem, si moje!“ Vztah k dítěti se vyvíjí již kvůli tomu, že opravdu přichází o milovanou bytost. Kdyby jste mněl nějaké pocv prenatálním stádiu. Chtěné miminko je pro matku konkrétním (a moc milovaným) človíčkem prakticky ihned po zjištění těhotenství. Jeho ztráta je obrovskou citovou ujmou – ne kvůli nějakým 9 měsícům, ale hybnosti, doporučuji prohlídnou si stránky www.anjeliky.sk. Přečtěte si, co pro matku znamená ztráta dítěte – a nejen až po narození, ale i v brzkém stádiu gravidity. Možná změníte názor.
3.Na závěr bych měla pro pana Pozorovatele radu: Když Vás propadne zánět slepého střeva, rozhodně nechoďte do nemocnice. Při zánětu plic neberte antibiotika. A kdyby Vás náhodou potkal vážný úraz, ať Vás ani nikoho z Vašeho okolí ani nenapadne volat záchranku. Raději v rámci „ozdravení populace“ hezky vyčkejte, zda to přežijete anebo taky ne – vždyť (odvolávám se na Vaše slova) „nač zachraňovat něco, co by normálně stejně nepřežilo“!

PS: I když Váš příspěvek pravděpodobně chtěl být podporou domácích porodů, nakonec vyznívá kontraproduktivně. Striktně vzato z něj vyplývá, že domácí porod je nebezpečný, protože jej přežije pouze opravdu zdravé dítě.