Milá Moniko,
plně chápu Tvoje pocity, zažívala jsem totéž. Jen s tím rozdílem, že můj malý se narodil o něco málo později. Měl vážné zdravotní komplikace, které bohužel, nezůstaly bez následků. Z nemocnic jsme se dostali až v jeho 8. týdnech. I já jsem si udržela mléko a plně kojila. Tvůj malý teď potřebuje maminku - Tebe, Tvoji blízkost. Vytrvej a nenech se odradit. Ale s rozumem. Mému skřítkovi je nyní 32 měsíců a stále není schopen usnout jinak než v mém nebo tatínkově náručí, spí velmi špatně, stále se budí, pokud spí v kuse více jak dvě hodiny, je to na oslavu. Určitě na tom má podíl i jeho onemocnění, přesto svúj díl neseme i my. Pokud by sis o tom chtěla popovídat, napiš mi.
:o) Zdravím a přeju jen to nejlepší
Jitka
Předchozí