Dobrý den,
ač nejsem jedináček (vlastním dokonce dva sourozence - a jak už někdo v této diskusi napsal "rodinu si nevybíráte, ale přátele ano" - u mě to platí stoprocentně), jsem asi také sebestředná, neboť se plně ztotožňuji s autorkou článku. Představa jak budu neforemná, oteklá, bez nálady, pak porod, rok kojit - no fuj - to byla hrůza. Ale mimčo máme krásný a miloučký (zeptejte se, co si myslím v 22:45, když sedí na postýlce a volá mama, popř. v 5:10 v téže situaci), a v podstatě zažívám totéž dilema, takže do toho asi taky půjdu.
A ještě rada - toho buldočka si pořiďte taky, máme bulmastifa, dítě se s ním docela vyřádí, a přimazlit se po každodenním martyriu k té chlupaté kouli na gauči, která zcela sdílí Vaše pocity, protože je unavená z celodeního válení, donášení hraček, čištění zubů a podobně, je neuvěřitelně fajn.
Dana
Předchozí