Přidat názor k článku Mít, či nemít (druhé dítě) … to je, oč tu běží

Bellano, Tvůj článek je dobrý, docela nechápu špatné reakce na něj..
Pokud jde o rozhodování o dalším mimi, napíšu své argumenty. První dcera se nám "povedla" hned napoprvé, těhotenství jsem měla dobré, i porod, takže jsem hned chtěla druhé dítě. Trošku "horší" to bylo v šestinedělí, bylo to u nás asi podobné, jako jsi psala ty v předchozích článcích. Ale mít hned druhé mimi najednou nějak nešlo, takže věkový rozdíl mezi dcerou a synem je 2 roky a 7 měsíců. Myslím si, že je to ideální rozdíl, ale to si asi myslí každá maminka právě o tom svém "odstupu" mezi dětma. Argumenty pro jsou: děti jsou si poměrně ještě blízko, rozumí si, ale v začátcích se z toho maminka už nezblázní, starší dítě už je poměrně "vypiplané". A po porodu druhého dítěte jsem pořád čekala, až příjde to hrozné šestinedělí a kupodivu šest týdnů nějak uteklo a nic hrozného se nestalo. Obecná pravda totiž je, že nejvíc práce je s jedním /prvním/ dítětem, u dalšího je už maminka zákonitě zkušenější a klidnější. Musím se ale přiznat, že zhruba kolem roku mladšího syna jsem často plakávala, protože jsem to prostě všechno nestíhala. Babičky máme daleko, dcera ještě nechodila do školky, no byl to chvílema dost mazec. Ale PŘESTO jsem se dala i na třetí dítě. A teď to všechno tak letí, že nějak problémy řeším zase rychleji a všechno stíhám. Musím totiž. Takže si myslím, že Agátce určitě sourozence pořiĎ, ty to všechno přežiješ a zvládneš. A Agátka v dospělosti určitě sourozence ocení. Moje sestra je dnes moje nejlepší kamarádka. A jak už tady někdo psal, ty děti si později hrají spolu a nemusíš s nimi být v každém okamžiku, takže to má i své výhody pro mamku a taťku. Takže další mimi určitě ano a nezapomeň nám všem o tom zase napsat!