Zprávu o té události v Olomouci sem se dověděla v pondělí kolem poledne, z rádia a bez varování..A musím říct, že mě šokovala (ale koho ne, že?) Jen mám pocit, že tu zprávu předala médiím rodina té ženy (podle rozhovoru s maminkou rodičky na IDNES) a i když mám necelé tři týdny před porodem, nejsem pohoršená, že jsem jí slyšela, nemám pocit, že by měla být nějak učesaná nebo uklizená do zpráv po 22 hodině tak aby lidi neurážela...Proboha, vždyť se stala hrozná věc a já mám naopak pocit, že ti lidé se obrátili na média proto, že jinak by se ta věc nejspíš ututlala. To je bohužel v Čechách běžná praxe...Já být na jejich místě a nevědět jak se k výmluvám lékařů, kteří kryjí jeden druhého, postavit, udělám asi to samé...Přece jde o to zjistit co se stalo a zabránit tomu aby se něco podobného mohlo opakovat a někdy mám bohužel pocit, že všechno zveřejnit je poslední šance... Nás by přece mělo zajímat jak dopadne vyšetřování a jaké následky tahle záležitost bude pro lékaře mít. Nepřijde mi správné strkat hlavu do písku a říkat proč mi to cpou já nechci o tragédiích nic vědět, mě se netýkají, to je jejich problém a jejich utržená hlavička...
Já naopak doufám, že se ten případ dořeší a veřejnost bude informovaná (i když by mě nepřekvapilo, kdyby všechno zase vyšumělo do ztracena), protože podobná událost se může stát kdykoli a komukoli z nás a pak nás nebude zajímat, že je jaksi "neslušné" o takových tragédiích mluvit veřejně a hlavně chtít vědět pravdu...
A pokud má někdo pocit, že ho problémy cizích lidí nemusí zatěžovat, není nic jednodušího, než rádio nebo televizi vyhodit a pouštět si opravdu jenom video..
Předchozí