Přidat názor k článku Mít, či nemít (druhé dítě) … to je, oč tu běží

Bell, moc pěkně a výstižně napsané - jako ostatně vždy. Mám pocit, že opravdu přemýšlíš a cítíš věci stejně jako já.
Přesně tohle obrovské dilema o sourozenci jsem před časem řešila i já a je to vážně těžké... Synkovi budou v červenci tři roky a mimi by se mělo narodit v říjnu, tudíž jak vidíš, už je dilema vyřešené :-)).
Syn byl podobně náročná opička jako tvoje Agi, takže jsem fakt počkala, až to bude myslitelné a syn trochu soběstačný. Taky jsem ho kojila do dvou let (nedal se dřív odstavit, savec jeden) a tak i tělo potřebovalo jakous regeneraci.

Z reakcí militantních matek si nic nedělej, já jsem teď ve dvacátým týdnu a taky se nemůžu dočkat, až tahle "hrůza" skončí...nikde přece (zaplaťpánbu) není psáno, že nejlepší matky poznáš podle toho, že milujou mít vzdutý břicho, otoky, děsný bolesti zad, nevolnosti atd. atd.
Podle mně je prostě těhotenství největší opruz na světě a tečka.
Jenže to člověk stejně musí podstoupit, když chce sevřít v náručí další pacholátko, tak co....