Děkuji všem za názory ke článku.
Díky moc za rady, postřehy a vaše zkušenosti, jsem ráda, že mám další materiál k přemýšlení. O tom, že až jako matka dvou dětí poznám, že jsem s jedním dítětem vlastně měla docela dost nevyužitého času, se mi už někdo zmiňoval … zřejmě je to jeden ze zajímavých paradoxů mateřství :-)
Dášo, nad vaší reakcí jsem chvíli sebestředně přemýšlela, chci vám poděkovat za názor. Sice s ním nesouhlasím, ale nemám potřebu obhajovat vám svůj život a svoje názory. To se raději smířím s tím, že se vám můj článek prostě nelíbil. Snad to zvládnu i bez pomoci psychiatra … doufám :-)
Hajaně velmi děkuji za označení mé osoby coby „šmrncovní“ … máš to u mě.
Ráda bych ještě dodala jednu věc. Jenom proto, že nevrním blahem při představě dalšího těhotenství, že se nedojímám při myšlence na porod a nejsem zcela přesvědčená, že mateřství je souhrn samých úžasných a pozitivních zážitků, snad ještě nejsem sobecká osoba a špatná matka.
Za Agátku bych dýchala (tak jako každá normální máma) a ani na okamžik nepohybuji o tom, že stejně velkou lásku budu cítit i k jejímu sourozenci.
A že nad druhým dítětem přemýšlím a zvažuji pro a proti … z reakcí pod článkem vidím, že v tom nejsem sama.
Ještě jednou díky všem za vaše komentáře.
Bellana
Předchozí