být doma s dítětem považuji za největší dar. Ke zvýšenému příspěvku - maximálně s ním souhlasím. Žila jsem v cizině, teď jsem v ČR a brzy zase budu. Žila jsem v USA, Francii, Německu; čekají mě další země, ale rozdíl mezi námi a jinými státy je v tom, že tam je normální pracovat na částečný úvazek. Já bych tady ráda, ale až malé budou 3 roky, kde seženu kvalifikovaný částečný úvazek???
Takže nás živí manžel, naštěstí docela úspěšně. Proto si myslím, že pokud nemám šanci sehnat kvalifikovanou práci na částečný, musí stát podporovat matky. Nikdy bych svoje dítě neodložila, pokud mě k tomu nenutí situace - a pokud bych musela, vyčítala bych si to. Jako teď moje matka, která mě dala do jeslí když mi bylo 9 měsíců. Dnes říká, že měli jíst radši hřebíky... a to ze mě vyrost normální, snad pohodový:) člověk. Chůva je něco jiného, pokud seženete dobrou...
Já to ale cítím tak, že chci - a budu ráda - se svým dítětem doma. Manželův příjem je zatím dostatečný.
mimochodem v Německu, každá firma nad nevím kolik - maximálně 15 zaměstnanců MUSI umožnit matkám malých dětí práci na částečný úvazek, pokud ji chtějí. Proč to není tady??????,
Předchozí