Článek je docela fajn, i když jsem si chvílema nebyla jistá, jestli je to myšleno raálně, nebo ironicky. Rozhodně si nemyslím, že by těhotenství byla nějaká velká tragedie. Pokud totiž ano, tak už musí mít žena hodně velké problémy, ale s tím se někdy nedá nic dělat. Já jsem měla obě těhotenství pohodová a období šestinedělí a dále bylo taky fajn. Je to o tom, že pokud se žena rozhodne mít dítě, tak se vzdává částečně svého já. S tím se ale každá žena musí smířit a nebo nemít dítě. Aneb jak se říká: Každá sranda něco stojí. Já osobně jsem ráda, že mám svoje děti a ráda jsem jim obětovala vše, co bylo třeba. Možná někdo lituje, že přišel o svou postavu, ale já jsem ráda, že mám doma dvě zdravé děti. A třeba budou i tři. Co na tom, že bude o pár jizev víc?? Co na tom, že prsa nebodou už nikdy pevná jako ve 20? Je to ta největší a nejušlechtilejší obět ze všech a stojí za to. A těhotenství je opravdu nejhezčí období v životě ženy. Jenže někdo na to má i jiný názor. J.
Předchozí