Přidat názor k článku Mít, či nemít (druhé dítě) … to je, oč tu běží

Milá Andreo,jsem ráda,že nežiji v zahraničí,a jsem šťastná,že mohu být se svými dětmi doma a věnovat se jim.Píšeš o histeric.scéně u dítěte tvé kamarádky,já bych jen chtěla podotknout,že vše záleží na výchově.Pokud se ona tak chovala ke svým bližním,tak se nemůže divit.Ano,jsem někdy uštvaná,ano dokonce zvýším hlas,ale přesto své děti miluju a je pro mě opravdu krásné,když přijde manžel domů a blbneme všichni dohromady.Jinak k té práci,která se zde rozebírá pořád dokola-pracovala jsem ve firmě,slíbili mi určitý "základ",smlouvy jsem se DOMOHLA po měsíci a půl,a tam jsem zjistila,za jakou almužnu vlastně pracuji,jsem vysokoškolsky vzdělaná,nejsem hloupá,ale přesto se mi to stalo.Ono totiž tady pořád bohužel funguje to,že jsme levná pracovní síla.Bohužel je to tak,zaměstnavatelé si ze zákoníkem práce mnoho hlavu nelámou.