Co se takhle podepsat?? Takovou imbecilni reakci aby pohledal!
Ja mam dve deti, cekam treti a naprosto se ztotoznuji se vsim, co Bell pise. A muj muz? Ten se snazi co mu sily staci, aby mi pomohl vsechna uskali dalsiho tehotenstvi a vseho co s tim souvisi, zvladnout. Je to bajecnej chlap a vi, ze vsechno, co v clanku Bell uvadi, je zkratka tak. Uz 20 mesicu nepretrzite kojim ve dne i v noci, miminko s nami spi v posteli, na osobni zivot zustaly jen vzpominky, vubec na nic nemam cas, v kine jsem nebyla 2 roky, knizku jsem za stejnou dobu precetla jednu. Ztracim slovni zasobu, ziju v mikrosvete naseho domu, na svoji zajimavou praci uz si ani nevzpominam...A presto cekame dalsi (posledni!) dite. Jsem silena z predstavy, ze uz nikdy nic nebude jinak, porad jen plotna, chovat, prat, nakupovat, zvatlat... Kadernik - kdo to je? Koupit si neco na sebe - kam bych to nosila? A stejne mi uz nikdy nic nebude, do smrti uz budu tlusta, neforemna vec. A tak dale, a tak dale. A vubec si nepripadam sobecka. Jen normalni zenska, ktera by chtela ze sveho zivota urvat taky neco pro sebe, ne jen umrit s prima pocitem jak hezky se obetovala rodine.
Předchozí