Přidat názor k článku Mít, či nemít (druhé dítě) … to je, oč tu běží

Naprosto souhlasím. Někde jsem i četla (asi Doc. Matějček), že první tři roky života jsou ve vývoji člověka nejdůležitější a že do 3 let věku jsou kolektivní zařízení pro děti zcela nevhodná (naopak školka je dobrá, od 3 let už děti společnost potřebují). Než se mi narodil syn, taky jsem si myslela, že s ním tak do 2 let nic nebude, ale ono se s ním komunikovat dá a je vidět, že mu to, že se mu s manželem i babičkou věnujeme, velmi prospívá. Navíc je úžasné s ním znovuobjevovat svět a vidět jeho radost, když něčemu přijde na kloub. Tak se mu snažím dát maximum, pracovala jsem 8 let a budu v tom pokračovat po mateřské a rodičovské dovolené nejspíš celý zbytek života (důchodu se při neustálém zvyšování důchodového věku nejspíš nedožiju:-).
Články Bellany se mi moc líbí, je to trochu podobné stylu Haliny Pawlovské, ne každému to sedí, někdo má jiný smysl pro humor, někdo zřejmě také žádný, že... (viz jisté reakce). I já se řadím mezi ty, kdo by rádi koupili její knížku, až vyjde. Mám asi o měsíc mladšího syna než autorka a její články hltám.
Mně sice nebylo v těhotenství vůbec nic, jen jsem první 2 měsíce byla strašně ospalá, přibrala jsem 10 kg, 5 kg jsem ztratila hned po porodu a zbytek (možná i víc) asi za 6 měsíců, a to bez jakéhokoliv cvičení - syn se totiž chce pořád nosit (teď konečně začíná lézt, tak se to snad změní) a nevydrží být sám déle než cca 3 minuty (sám = dále než cca 1-2 metry ode mne), takže mám problémy cokoliv stíhat, o vaření a jídle ani nemluvíc.