Přidat názor k článku Mít, či nemít (druhé dítě) … to je, oč tu běží

prostě jsme každá jiná - já si vždy přála, abych mohla být doma a starat se o rodinu a sebe. Ale jak říkám, chápu (tedy moc ne :), spíš tedy vím, že jsou i ženy, které mají jiné ambice. A rozhodně nesouhlasím s tím modelem, že žena patří do domácnosti a muž do práce. Líbí se mi i model, že muž je na mateřské a žena v práci - i když já bych to tak nechtěla. Ale já jsem prostě taková, že si neumím představit, jak malé miminko někam odložím a také se netěším na okamžik, kdy půjdu po mateřské do práce a život bude o tom - letět z práce do školky, ze školky domů, obstarat domácnost a být z toho unavená a nervozní. Opravdu nevím, co bych Ti odpověděla, když jsem založením úplně jiná. Mně se taky nelíbí to, že žena s dítětem je pro zaměstnavatele nezajímavá. Všude se mluví, že nesmí být diskriminace. Ale já si dobře pamatuju, jak jsem sháněla místo v mých necelých třiceti, vdaná a bezdětná a nikde mě nechtěli - někde se zeptali na rovinu, kdy chci mít dítě... Nakonec jsem místo sehnala a ráda se tam po mateřské vrátím, ale pokud to nepůjde, vím, že bude odepsaná - malé dítě a už "stará" (bude mi 36). Samozřejmě, je to nespravedlnost, ale mám pocit, že to jen tak někdo nevyřeší.