Přidat názor k článku Mít, či nemít (druhé dítě) … to je, oč tu běží

Ahoj,
děkuji za vtipně a výstižně napsaný článek. S tím těhotenstvím a jeho příznaky jsi to trefila, máš to totiž dosud v živé paměti. Já jsem po třech letech tak nějak už zapomněla na všechny ty "chuťovčičky" a šla do toho znovu :o) Jaké však bylo překvapení (radost, ale i obavy), když se na UTZ ukázaly v bříšku miminka dvě! Takže náš čtyřletý Martínek, jedináček, se bude muset dělit se dvěma ukřičenými uzlíčky o naši přízeň. Vlastně už to začalo v těhotenství, nejsem moc nabitá energií, těhotenství s dvojčaty nese s sebou všechny ty bolístky dvojnásob. Takže už si nepřipadám, jako kreativní maminka, která vymýlí synovi program a chodí s ním ven, ale spí jako hlídačka, která má prioritu, aby Martík přežil a zničil toho co nejméně. No jsem zvědava, jak to půjde dál.

Sprchování i koupání - to jsem řešila i s Martíkem, když byl mimi, následovně: Dala jsem ho do autosedačky, k rukojeti přivázala plenu, nebo šátek, lehla si do vany a normálně jsem ho v té sedačce houpala, on byl spokojený a nezřídka usnul. Když byl větší, brala jsem si ho s sebou do koupelny, on stál u vany, nebo si tam hrál na zemi. Teď už můžu jít do vany, nechat ho u videa nebo u něho v pokoji, on si hraje, nebo se dívá na pohádku, a když něco potřebuje, přijde a řekne to.

Buldoček - jestli chceš ke dvoum kočkám buldočka, tak si užiješ spoustu legrace. Já se před rokem stěhovala do domácnosti mého manžela s naším křížencem jezevčíka a teriéra, v manželově domácnosti byl ale pán a vládce kocour. Dosud našeho psa napadá a drápe, kdykoliv ho potká, kolikrát mám o psa velký strach :o) Představa, že jsou na něj ty kočky dvě, mě jímá děs :o)

Dá se říct, že už jsem fakt zapomněla, co péče o mimi obnáší, vím, že jsem malého mohla brát s sebou vlastně kamkoliv, když byl v kočárku, chodily jsme s kamarádkami na posezení do zahradních restaurací, na hřiště, na návštěvy... Bylo i dost těžkých okamžiků, ale to už si moc napamatuji. Na malá miminka se těším, narodí se asi tak za měsíc plánovaným císařským řezem v epidurálu, tatínek bude u porodu, pokud vše dobře půjde. Myslím, že nejhorší to bude v batolecím věku, kdy děti vůbec většinou neposlouchají a dělají si, co chtějí. Možná Tebe brzdí i to, že Tvé dítě je zrovna v tomto věku? Věř, že ve věku cca 2,5 roku se to láme a děti začínají mít čím dál tím víc rozumu.

Držím palce!