Já teda s pískovištěm nemám velkej problém. Když je fakt hezky, tak vypustím holky (už je možný je vypustit a reagovat jen na volání mami) a sama si sednu na sluníčko a vypnu.
Pak si třeba jdem zablbnout s míčem, což mě už trochu baví, není to jako stát pod prolézačkou :-)))
Je to díky tomu, že naše nejbližší pískoviště je na kraji lesa, je tam i plácek na fotbálek pro mrňata, o kousek dál na asfaltu se dá jezdit na koloběžce.
No a taky tam nebývá narváno - 5-6 dětí, k tomu nějaký 3 matky, klídek, člověk nemusí poslouchat ničí řeči o něčem, co ho nezajímá a tak...
Je to ale dost vázaný na to, jestli mám pocit, že si dneska skutečně můžu dovolit "vypnout".
Předchozí