Helois, souhlasím:)
já měla uřvaného potomka, takže první 3 měsíce ježdění s kočárem byly utrpení, pak už sice v něm spával, ale mohla jsem vyrazit v době jeho spánku, nikoli mimo. Protože byl hrozně aktivní odmalička a nebavilo ho tam jen tak ležet.
Takže jak na smilování jsem čekala na letošníjaro, až mu bude rok a bude pěkně, abychom mohli chodit taky na písek. Chodíme tak 3x týdně, hřiště střídáme, je to super a baví mě to, seznámila jsem se se spoustou dobrých ženských. Možná tím, že žijem na menším městě, se ty maminky víceméně od vidění znají, znají i děti jménem a nikdo neřeší, že můj syn uzme růžový kočárek na panenky a jemu někdo auto...Máme pískoviště na zahradě u našich i tchánů, ale nyní je pro něj největším přínosem to hřiště před panelákem, neb se tam setkvá s dětmi a učí se soc. kontaktům a být taky trochu "oraz". Mimo písek podnikáme i jiné akce-MC, plavání, výlety...
K.
Předchozí